Naše důchody – jaké budou…?

Polská vláda zabavuje peníze občanů ze soukromých penzijních fondů

“Polsko převezme a zruší vládní dluhopisy držené soukromými peněžními fondy,” oznámil premiér Donald Tusk. Jedním dechem ujistil, že fondům zůstanou současná akciová portfolia.

Z této zprávy až zamrazí, po Maďarku je Polsko druhou zemí, kdy vláda sahá na (zabavuje) peníze svých občanů. Poláci si od r. 1999 mohli posílat 7,3 % svých příjmů na soukromé účty, místo toho, aby peníze posílali do solidárního systému. Této možnosti využilo přes 80 procent Poláků. Vzhledem k tomu, že ze zákona musejí penzijní fondy v Polsku nakupovat až 98% státních dluhopisů, pak dle vyjádření premiéra, klientům penzijních fondů zůstanou pouhá 2% umístěná do akciového portfolia. Přijdou tedy o značnou částku peněz. Poláci, kterým chybí do důchodu 10 a méně let přijdou však o všechno. Převzatá (znárodněná) aktiva, která pro ně nakoupily soukromé fondy poputují do státem řízeného fondu sociálního pojištění.

Nejedná se sice o faktické znárodnění miliard z penzijních fondů, které před dvěma lety předvedlo Maďarsko, ale i tak to znamená naprostou marginalizaci celého systému soukromých penzijních fondů. Důvodem této “reformy” (krádeže) jsou podle polského premiéra lepší podmínky pro důchodce a snížení zadluženosti země o 8 % hrubého domácího produktu. Pozitivní zprávou pak je, že nově už nebude povinné si do soukromých penzijních fondů na důchod spořit. Největším rizikem takových “reforem” je však riziko, že vláda může kdykoli vysát peníze svým občanům, kteří se na svou lepší penzi rozhodli připojistit a naspořit si více peněz.

Na základě shora uvedených informací lze logicky dovodit, že, pro “záchranu” zadluženosti země, by v ČR by bylo nejvíce ohroženo penzijní připojištění, které zatěžuje státní kasu dluhem (nafiskální výdaje si ČR každým rokem půjčuje) mnohem více než nový pilíř spoření na penzi.

Události v Polsku, Slovensku a Maďarsku dokazují, že peníze i státní dluhopisy s garantovaným výnosem nejsou pro uložení peněz žádným bezpečím. Přesto je to v ČR stále nejoblíbenější forma spoření – spoření “na jistotu”. Ve světě už je tomu ale jinak.  Rosotucí zájem o investiční zlato, o vlastnictví fyzického zlata, neustále roste.  Prostřednictvím spoření do zlata získávají jistotu uložených peněz, kterou jim dnes nemůže nabídnout žádný stát.

-Ko-